Audio recenze: Heretik [Heretic] - 80 %
před 13 hodinami
úterý 31. března 2009
čtvrtek 19. března 2009
Kdo je to Freegan?
Freegans se označují lidé, kteří žijí alternativním způsobem života, založeném na minimální spoluúčasti na systému konvenční ekonomie a na minimální spotřebě zdrojů. Pojem Freeganismus v sobě zahrnuje život v komunitách, velkorysost, sociální zájem, svobodu, spolupráci a opoziční postoj proti společnosti, založené na materialismu, morální apatii, soutěživosti, ovládání druhých a nenasytnosti.
Po letech bojkotu nadnárodních společností odpovědných za porušování lidských práv, poškozování životního prostředí a týrání zvířat mnoho z nás zjistilo, že koupí jakéhokoliv výrobku podporujeme něco špatného. Zjistili jsme, že problém není jen v několika špatných společnostech, ale v samotném systému.
Freeganismus znamená totální bojkot ekonomického systému, kde honba za ziskem zastínila etické způsoby, a kde masivní propojenost systému výroby zajišťuje, že všechny výrobky, které zakoupíme budou mít nějaké zničující dopady, které si při koupi ani neuvědomujeme. Tím, že přestaneme nakupovat výrobky od jedné společnosti podpoříme pouze společnosti jiné. Proto jsme vyloučili kupování všeho, čeho jsme schopni.
Slovo freegan je složeno ze dvou slov; free a vegan. Vegani jsou lidé, kteří nekonzumují živočišné produkty nebo výrobky testované na zvířatech, ve snaze zabránit týrání zvířat. Freegans jsou ještě o krok dále díky poznání, že masová průmyslová produkce, řízená honbou za ekonomickým ziskem, zneužívá lidi a zvířata a ničí Zemi na všech úrovních výroby (od získávání surovin, přes výrobu a dopravu) jakéhokoliv zboží, které koupíme. Pásová výroba, ničení deštných pralesů, globální oteplování, přesidlování domorodých komunit, znečištění vody a vzduchu, omezení divoké přírody díky zemědělství a pesticidům, násilné převraty umožnující vládu diktátorů podporované obchodními zájmy, povrchové doly, těžba ropy ve vzácných přírodních lokalitách, zastrašování odborů, dětská práce a splácení dluhů potlačující snahy vlád rozvojových zemí jsou jedny z mnoha dopadů, které vznikají při výrobě zboží, které spotřebujeme každý den.
Koncept freegan zahrnuje praktický způsob života založený na těchto tématech:
Opětovné zpracování odpadu
Žijeme v ekonomickém systému, kde producenti vydělávají tím, že zvyšují hodnotu půdy a zboží. Spotřebitelé jsou zahlceni reklamou, která jim říká, že mají vyměnit staré výrobky za nové zboží a díky tomu se zvednou maloobchodníkům prodejní obraty, a tím i zisk. Tento způsob myšlení v bohaté společnosti vytváří množství odpadu, které by svou velikostí bylo schopno uspokojit potřeby dalších lidí. Freegans se při shánění potravy vyhýbají nakupování, aby sami nebyli producenti odpadu. Upozorňují také na nesmyslné plýtvání. Pro někoho se nedostává velkého množství základních potřeb jako je ošacení a jídlo, zatímco na druhé straně se s ním plýtvá. Chceme omezit množství odpadu směřujícího na skládky a do spaloven, které jsou situovány často mezi chudým obyvatelstvem, kde způsobují velké množství případů rakoviny a astmatu.
Pravděpodobně nejznámější strategií freegans je tzv. „městská obživa“ (urban foraging) nebo „potápění v odpadcích“ (dumpster diving). Tento způsob znamená hledání věcí v kontejnerech maloobchodníků, obyvatel, úřadů a jiných zařízení a institucí. Navzdory společenským předsudkům které se týkají odpadků, jsou věci, které nacházejí freegans použitelné, bezpečné, čisté a v dobrém nebo uspokojivém stavu. Množství tohoto „odpadu“ je výsledkem spotřební kultury, která nás nutí neustále měnit staré věci za nové. Někteří „pojídači odpadků“ se pohybují sami, jiní ve skupinách, ale své objevy sdílíme společně a sdílíme je se všemi, kteří chtějí. Skupiny jako jsou Food Not Bombs zachraňují potraviny, které by se jinak proměnily v odpad. Připravují z nich jídlo, které nabízejí na veřejnosti každému, kdo se chce na myšlence podílet.
Sbíráním vyřazených věcí od obchodů, škol, domácností a kanceláří nebo kdekoliv, kde lze „odpad“ najít, si jsou freegans schopni opatřit jídlo, pití, knihy, toaletní potřeby, komiksy, noviny, kuchyňské potřeby, elektrospotřebiče, hudební nosiče, koberce, hudební nástroje, oblečení, koloběžky, nábytek, vitamíny, potřeby pro zvířata, hry, hračky, bicykly, umělecká díla, a také další druhy konzumního zboží. Touto cestou se tedy freegans snaží zmenšovat množství odpadu a znečištění vytvářeného konzumním způsobem života.
Mnoho z použitelných věcí můžete najít také na stránkách jako jsou Freecycle nebo v sekci Free na Craigslist. Pro získání dalších užitečných materiálů navštivte také EPA's Materials and Waste Exchanges . V komunitách po celé zemi se konají akce jako jsou "Really, Really, Free Markets" a "Freemeets". Tyto akce jsou podobné bleším trhům s volným výběrem zboží. Lidé si přinesou věci, které vymění s ostatními. Při výměně nejsou použity peníze. Když freegans potřebují něco koupit, kupují věci použité, čímž omezují výrobu a podporují opakované používání věcí.
Minimalizace množství odpadu
Díky vlastní zkušenosti života mezi odpadky freegans poznali, že američtí konzumenti produkují velké množství odpadu, proti čemu freegans bojují. Proto si zvoli - nebýt součástí tohoto systému. Freegans tedy úzkostlivě recyklují, kompostují organický odpad a opravují straré věci, kdykoliv je to možné. Cokoliv nemůžeme použít, předáme svým přátelům na bleším trhu nebo použijeme služby jako Freecycle nebo Craigslist.
Ekologický způsob dopravy
Freegans vidí zničující sociální a ekologické dopady automobilismu. Všichni víme, že automobily znečišťují ovzduší spalováním benzínu a nafty. Ale nebereme v úvahu další vlivy, které sebou automobilismus nese, jako je kácení lesů kvůli výstavbě silnic a nehody způsobující zranění nebo dokonce úmrtí lidí. Velká spotřeba ropy je také hybnou silou pro zabíjení v Iráku i jinde na světě. Proto se freegans snaží nejezdit autem, pokud to jde. Raději využíváme jiné možnosti přepravy jako je cestování vlakem, stopování, chůze, bruslení a jízda na kole. Autostop může pomoci obsadit místa v autě, která by při stejné nebo mírně vyšší spotřebě auta zůstala jinak neobsazena. Někteří z freegans však někdy považují jízdu autem za nevyhnutelnou, proto se snaží eliminovat spotřebu fosilních paliv používáním aut s dieslovým motorem, ve kterém lze použít některá rostliná paliva jako například řepkový olej.
Bydlení zdarma
Freegans věří, že bydlení je právo, ne privilegium. Stejně tak jako freegans považují plýtvání jídlem, za nespravedlivé, platí to samé pro bydlení. Vlastníci domů a města drží své byty neobsazené a zabedněné, protože v nich nikdo nechce za vysoký nájem bydlet. Nadruhou stranu lidé na ulici umrzají….
Squateři jsou lidé, kteří okupují a opravují opuštěný dům nebo byt. Věří, že opravdové lidské potřeby jsou mnohem důležitější, než abstraktní představy o soukromém vlastnictví. Dále zastávají názor, že lidé, kteří mají vlastnická práva k bytu nebo domu, ale nedovolí v nich nikomu bydlet, i když je to životně důležité, si nezaslouží tyto budovy vlastnit. Squateři také často přeměňují obsazené budovy na komunitní centra s programy zahrnujícími aktivity pro dětí, kulturní akce, environmentální výchovu a jiné veřejné akce.
Ekologické chování
Žijeme ve společnosti, kde jsou potraviny pěstovány, vyráběny a zpracovávány ve vzdálených zemích a poté přepravovány na dlouhé vzdálenosti a po dlouhou dobu. To má velké ekologické dopady. Díky dovozu potravin jsme ztratily ponětí o významu změny ročních období. Přesto jsou někteří z nás spojeni se zemí pěstováním vlastních plodin a sbíráním divokých plodů. Mnoho městských ekologů přeměnilo skládky a opuštěná místa na zelené zahrady. V sousedství obchodů, které prodávají nezdravé jídlo, pěstují komunity čestvé a zdravé potraviny na zahradě. Tam, kde znečištěný vzduch způsobuje astma, produkují stromy rostoucí v komunitních zahradách kyslík. V krajině, kde dominují cihly, beton a asfalt, přinášejí zahrady oázu zeleně, prostoru a místa pro společné trávení času, práci, vzdělávání a bourání bariér mezi lidmi, které je drží oddělené od společnosti, ve které se stáváme čím dál tím více izolováni od ostatních.
Lidé, kteří se stravují z potravin nalezených nebo vypěstovaných nám ukazují, že se lze najíst i bez supermarketů, a že lze zvládnout naše nemoci bez lékáren, když se seznámíme s jedlými a léčivými rostlinami, které rostou okolo nás. Například i městské parky mohou nabídnout spoustu jídla a léčivých rostlin a dávají nám poznat, že naše obživa pochází se Země samotné a ne z produkce různých korporací. Někteří berou samozásobování tak vážně, že jsou ochotni se přestěhovat, budovat komunity v divoké přírodě a přitom si ověřovat své schopnosti přežít s jednoduchými dovednostmi.
Pracovat méně / Dobrovolnické aktivity více
Kolik ze svého života obětujeme placení účtů a shánění stále více věcí? Pro mnoho z nás práce znamená obětování naší svobody, abychom plnili požadavky někoho jiného, vystavovali se stresu, nudě, stereotypu a v mnoha případech riskujeme fyzické i psychické zdraví.
Zjistili jsme, že vliv na životní prostředí a lidi není otázkou jen několika výrobků nebo pár špatných firem, ale že to způsobuje systém, ve kterém žijeme a pracujeme. Začali jsme zjišťovat, že jsme ozubená kola v soukolí stroje na násilí, smrt, vyčerpávání a destrukci. Je to prodavač, který objednává telecí maso kdo je odpovědný za krutost, nebo je to řezník? A co takhle reklamní designér, který dělá výrobek přitažlivější? A co účetní, který dělá účetnictví majiteli obchodu? Dělník, který vyrábí ledničky? A samozřejmě vysoko postavený manažer nadnárodní korporace, který dělá rozhodnutí, která způsobují ničení životního prostředí a vytváření odpadu. Nemusíte vlastnit akcie nebo přímo továrnu, aby na vás ležela odpovědnost……
Bez započítání základních potřeb jako je jídlo, šaty, bydlení, nábytek a doprava, které jsou freegans schopni sehnat bez utracení desetníku, mohou snížit spotřebu, a tím i omezit potřebu být zaměstnán. Můžeme proto věnovat čas naší rodině, dobrovolnictví v našich komunitách a účastnit se aktivit proti korporacím, které by nad námi panovaly v práci. Pro některé, kteří jsou nezaměstnaní není volby – je těžší najít zdarma zubního chirurga než knihovnu na kraji chodníku. I když omezujeme naše životní potřeby, ti kteří přesto musí pracovat, si jsou vědomi limitu. Jsou schopni kontrolovat svůj život, uniknout konstantnímu tlaku a učinit mu přítž. Ale, i když musíme pracovat, nemusíme připustit kontrolu nad námi naším nadřízeným. Duch freeganismu, společného zlepšování, se může šířit na pracovištích jako součást odborových aktivit podobně jako je vede Industrial Workers of the World.
http://freegan.org.uk/
http://freegan.info/
Po letech bojkotu nadnárodních společností odpovědných za porušování lidských práv, poškozování životního prostředí a týrání zvířat mnoho z nás zjistilo, že koupí jakéhokoliv výrobku podporujeme něco špatného. Zjistili jsme, že problém není jen v několika špatných společnostech, ale v samotném systému.
Freeganismus znamená totální bojkot ekonomického systému, kde honba za ziskem zastínila etické způsoby, a kde masivní propojenost systému výroby zajišťuje, že všechny výrobky, které zakoupíme budou mít nějaké zničující dopady, které si při koupi ani neuvědomujeme. Tím, že přestaneme nakupovat výrobky od jedné společnosti podpoříme pouze společnosti jiné. Proto jsme vyloučili kupování všeho, čeho jsme schopni.
Slovo freegan je složeno ze dvou slov; free a vegan. Vegani jsou lidé, kteří nekonzumují živočišné produkty nebo výrobky testované na zvířatech, ve snaze zabránit týrání zvířat. Freegans jsou ještě o krok dále díky poznání, že masová průmyslová produkce, řízená honbou za ekonomickým ziskem, zneužívá lidi a zvířata a ničí Zemi na všech úrovních výroby (od získávání surovin, přes výrobu a dopravu) jakéhokoliv zboží, které koupíme. Pásová výroba, ničení deštných pralesů, globální oteplování, přesidlování domorodých komunit, znečištění vody a vzduchu, omezení divoké přírody díky zemědělství a pesticidům, násilné převraty umožnující vládu diktátorů podporované obchodními zájmy, povrchové doly, těžba ropy ve vzácných přírodních lokalitách, zastrašování odborů, dětská práce a splácení dluhů potlačující snahy vlád rozvojových zemí jsou jedny z mnoha dopadů, které vznikají při výrobě zboží, které spotřebujeme každý den.
Koncept freegan zahrnuje praktický způsob života založený na těchto tématech:
Opětovné zpracování odpadu
Žijeme v ekonomickém systému, kde producenti vydělávají tím, že zvyšují hodnotu půdy a zboží. Spotřebitelé jsou zahlceni reklamou, která jim říká, že mají vyměnit staré výrobky za nové zboží a díky tomu se zvednou maloobchodníkům prodejní obraty, a tím i zisk. Tento způsob myšlení v bohaté společnosti vytváří množství odpadu, které by svou velikostí bylo schopno uspokojit potřeby dalších lidí. Freegans se při shánění potravy vyhýbají nakupování, aby sami nebyli producenti odpadu. Upozorňují také na nesmyslné plýtvání. Pro někoho se nedostává velkého množství základních potřeb jako je ošacení a jídlo, zatímco na druhé straně se s ním plýtvá. Chceme omezit množství odpadu směřujícího na skládky a do spaloven, které jsou situovány často mezi chudým obyvatelstvem, kde způsobují velké množství případů rakoviny a astmatu.
Pravděpodobně nejznámější strategií freegans je tzv. „městská obživa“ (urban foraging) nebo „potápění v odpadcích“ (dumpster diving). Tento způsob znamená hledání věcí v kontejnerech maloobchodníků, obyvatel, úřadů a jiných zařízení a institucí. Navzdory společenským předsudkům které se týkají odpadků, jsou věci, které nacházejí freegans použitelné, bezpečné, čisté a v dobrém nebo uspokojivém stavu. Množství tohoto „odpadu“ je výsledkem spotřební kultury, která nás nutí neustále měnit staré věci za nové. Někteří „pojídači odpadků“ se pohybují sami, jiní ve skupinách, ale své objevy sdílíme společně a sdílíme je se všemi, kteří chtějí. Skupiny jako jsou Food Not Bombs zachraňují potraviny, které by se jinak proměnily v odpad. Připravují z nich jídlo, které nabízejí na veřejnosti každému, kdo se chce na myšlence podílet.
Sbíráním vyřazených věcí od obchodů, škol, domácností a kanceláří nebo kdekoliv, kde lze „odpad“ najít, si jsou freegans schopni opatřit jídlo, pití, knihy, toaletní potřeby, komiksy, noviny, kuchyňské potřeby, elektrospotřebiče, hudební nosiče, koberce, hudební nástroje, oblečení, koloběžky, nábytek, vitamíny, potřeby pro zvířata, hry, hračky, bicykly, umělecká díla, a také další druhy konzumního zboží. Touto cestou se tedy freegans snaží zmenšovat množství odpadu a znečištění vytvářeného konzumním způsobem života.
Mnoho z použitelných věcí můžete najít také na stránkách jako jsou Freecycle nebo v sekci Free na Craigslist. Pro získání dalších užitečných materiálů navštivte také EPA's Materials and Waste Exchanges . V komunitách po celé zemi se konají akce jako jsou "Really, Really, Free Markets" a "Freemeets". Tyto akce jsou podobné bleším trhům s volným výběrem zboží. Lidé si přinesou věci, které vymění s ostatními. Při výměně nejsou použity peníze. Když freegans potřebují něco koupit, kupují věci použité, čímž omezují výrobu a podporují opakované používání věcí.
Minimalizace množství odpadu
Díky vlastní zkušenosti života mezi odpadky freegans poznali, že američtí konzumenti produkují velké množství odpadu, proti čemu freegans bojují. Proto si zvoli - nebýt součástí tohoto systému. Freegans tedy úzkostlivě recyklují, kompostují organický odpad a opravují straré věci, kdykoliv je to možné. Cokoliv nemůžeme použít, předáme svým přátelům na bleším trhu nebo použijeme služby jako Freecycle nebo Craigslist.
Ekologický způsob dopravy
Freegans vidí zničující sociální a ekologické dopady automobilismu. Všichni víme, že automobily znečišťují ovzduší spalováním benzínu a nafty. Ale nebereme v úvahu další vlivy, které sebou automobilismus nese, jako je kácení lesů kvůli výstavbě silnic a nehody způsobující zranění nebo dokonce úmrtí lidí. Velká spotřeba ropy je také hybnou silou pro zabíjení v Iráku i jinde na světě. Proto se freegans snaží nejezdit autem, pokud to jde. Raději využíváme jiné možnosti přepravy jako je cestování vlakem, stopování, chůze, bruslení a jízda na kole. Autostop může pomoci obsadit místa v autě, která by při stejné nebo mírně vyšší spotřebě auta zůstala jinak neobsazena. Někteří z freegans však někdy považují jízdu autem za nevyhnutelnou, proto se snaží eliminovat spotřebu fosilních paliv používáním aut s dieslovým motorem, ve kterém lze použít některá rostliná paliva jako například řepkový olej.
Bydlení zdarma
Freegans věří, že bydlení je právo, ne privilegium. Stejně tak jako freegans považují plýtvání jídlem, za nespravedlivé, platí to samé pro bydlení. Vlastníci domů a města drží své byty neobsazené a zabedněné, protože v nich nikdo nechce za vysoký nájem bydlet. Nadruhou stranu lidé na ulici umrzají….
Squateři jsou lidé, kteří okupují a opravují opuštěný dům nebo byt. Věří, že opravdové lidské potřeby jsou mnohem důležitější, než abstraktní představy o soukromém vlastnictví. Dále zastávají názor, že lidé, kteří mají vlastnická práva k bytu nebo domu, ale nedovolí v nich nikomu bydlet, i když je to životně důležité, si nezaslouží tyto budovy vlastnit. Squateři také často přeměňují obsazené budovy na komunitní centra s programy zahrnujícími aktivity pro dětí, kulturní akce, environmentální výchovu a jiné veřejné akce.
Ekologické chování
Žijeme ve společnosti, kde jsou potraviny pěstovány, vyráběny a zpracovávány ve vzdálených zemích a poté přepravovány na dlouhé vzdálenosti a po dlouhou dobu. To má velké ekologické dopady. Díky dovozu potravin jsme ztratily ponětí o významu změny ročních období. Přesto jsou někteří z nás spojeni se zemí pěstováním vlastních plodin a sbíráním divokých plodů. Mnoho městských ekologů přeměnilo skládky a opuštěná místa na zelené zahrady. V sousedství obchodů, které prodávají nezdravé jídlo, pěstují komunity čestvé a zdravé potraviny na zahradě. Tam, kde znečištěný vzduch způsobuje astma, produkují stromy rostoucí v komunitních zahradách kyslík. V krajině, kde dominují cihly, beton a asfalt, přinášejí zahrady oázu zeleně, prostoru a místa pro společné trávení času, práci, vzdělávání a bourání bariér mezi lidmi, které je drží oddělené od společnosti, ve které se stáváme čím dál tím více izolováni od ostatních.
Lidé, kteří se stravují z potravin nalezených nebo vypěstovaných nám ukazují, že se lze najíst i bez supermarketů, a že lze zvládnout naše nemoci bez lékáren, když se seznámíme s jedlými a léčivými rostlinami, které rostou okolo nás. Například i městské parky mohou nabídnout spoustu jídla a léčivých rostlin a dávají nám poznat, že naše obživa pochází se Země samotné a ne z produkce různých korporací. Někteří berou samozásobování tak vážně, že jsou ochotni se přestěhovat, budovat komunity v divoké přírodě a přitom si ověřovat své schopnosti přežít s jednoduchými dovednostmi.
Pracovat méně / Dobrovolnické aktivity více
Kolik ze svého života obětujeme placení účtů a shánění stále více věcí? Pro mnoho z nás práce znamená obětování naší svobody, abychom plnili požadavky někoho jiného, vystavovali se stresu, nudě, stereotypu a v mnoha případech riskujeme fyzické i psychické zdraví.
Zjistili jsme, že vliv na životní prostředí a lidi není otázkou jen několika výrobků nebo pár špatných firem, ale že to způsobuje systém, ve kterém žijeme a pracujeme. Začali jsme zjišťovat, že jsme ozubená kola v soukolí stroje na násilí, smrt, vyčerpávání a destrukci. Je to prodavač, který objednává telecí maso kdo je odpovědný za krutost, nebo je to řezník? A co takhle reklamní designér, který dělá výrobek přitažlivější? A co účetní, který dělá účetnictví majiteli obchodu? Dělník, který vyrábí ledničky? A samozřejmě vysoko postavený manažer nadnárodní korporace, který dělá rozhodnutí, která způsobují ničení životního prostředí a vytváření odpadu. Nemusíte vlastnit akcie nebo přímo továrnu, aby na vás ležela odpovědnost……
Bez započítání základních potřeb jako je jídlo, šaty, bydlení, nábytek a doprava, které jsou freegans schopni sehnat bez utracení desetníku, mohou snížit spotřebu, a tím i omezit potřebu být zaměstnán. Můžeme proto věnovat čas naší rodině, dobrovolnictví v našich komunitách a účastnit se aktivit proti korporacím, které by nad námi panovaly v práci. Pro některé, kteří jsou nezaměstnaní není volby – je těžší najít zdarma zubního chirurga než knihovnu na kraji chodníku. I když omezujeme naše životní potřeby, ti kteří přesto musí pracovat, si jsou vědomi limitu. Jsou schopni kontrolovat svůj život, uniknout konstantnímu tlaku a učinit mu přítž. Ale, i když musíme pracovat, nemusíme připustit kontrolu nad námi naším nadřízeným. Duch freeganismu, společného zlepšování, se může šířit na pracovištích jako součást odborových aktivit podobně jako je vede Industrial Workers of the World.
http://freegan.org.uk/
http://freegan.info/
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
