BOJ ZA VŠEOBECNÉ VOLEBNÍ PRÁVO R. 1893 V BRNĚ

Devadesátá léta 19. století byla další zkouškou pro revoluční dělnické hnutí. 80. léta, poznamenaná ostrou perzekucí socialistů (díky zákonu proti revolucionářům z r. 1886) učinila konec izolovanosti revolučních socialistů od pracujících a levicová politická scéna se více diferenciovala. Sociální demokracie již dávno nebyla tou zmatenou pololegální straničkou a zůstala pevně ukotvena ve státotvorných marxistických pozicích. Také čeští anarchisté se začali zbavovat počáteční propagandy činem a individuálního teroru, začali se více organizovat a promýšlet svou alternativu společenského uspořádání. Doménou, co do významu pro dělnické hnutí, se stávalo odborové organizování. Vzpruhou pro celé socialistické hnutí se stal 1. máj 1890 v Praze na Střeleckém ostrově, spoluorganizovaný anarchisty. Boj s buržoazií a rakouskou monarchií se opět rozhořel…