Rozděl a panuj

Zasláno bhy na červenec 9, 2009

Překvapuje mě, že nikoho zatím nenapadlo (pokud jsem dobře hledal), že za nynějším děním kolem vyklizení squatu Milada a následného medializovaného nalezení náhradního bydlení squatterům ministrem Kocábem by docela dobře mohla být snaha vnést rozpory dovnitř vrstev společnosti, které by v případě své jednotnosti mohly časem představovat opozici vůči volnotržní ideologii moci.

Vysokoškoláci u nás jsou názorově orientovaní převážně pravicově, ale žijí si zatím poměrně dost levicově, společnost jim zatím na jejich způsob života přispívá aspoň tím, že jim platí vzdělání. Kdyby toto skončilo a vysokoškolské vzdělání bylo prezentováno úplně jako služba, kterou si člověk musí platit jako kteroukoliv jinou službu (k čemuž to směřuje – těšme se, jak budeme obhajovat žádosti o granty na sociologický či antropologický výzkum před pupkatýma fotrama z čezu, škodovky a vodafonu), někteří studenti by mohli názorově obrátit a přidat se k těm, komu fašizující maloměšťáci říkají socky. Aby nic podobného studenty nenapadlo, je potřeba, aby si squattery hnusili. Odtud stokrát opakované lži o hromadách výkalů a použitých jehel na zahradě Milady atd. a ani bych se vůbec nedivil, kdyby největší bordel mezi squattery dělali nastrčení provokatéři, jako tomu bývá na demonstracích. (Mediální poselství pro střední třídu je jasné: “vy se celý život snažíte ze všech sil dělat všechno co nejvíc normálně a musíte za bydlení platit, zatímco nějací alternativci se o nic podobného nesnaží a bydlení mají zadarmo od ministra. To je tak nespravedlivé, že je ve vašem zájmu s nimi zatočit.” To ale není to hlavní, o co v této věci jde.)

Pokračováním snahy o vnášení rozporů do řad potenciálních odpůrců systému je nastěhování squatterů do bytového domu a rozšíření zprávy, že stávající nájemníci se tím cítí ohroženi a berou to jako součást snah majitele domu o jejich vyštvání pryč. Vždyť nájemníci, na něž je vyvíjen majitelem domu nátlak, aby se vystěhovali, jsou nejpřirozenějšími spojenci squatterů, jsou na stejné straně sporu, jestli je důležitější právo na střechu nad hlavou nebo právo disponovat prázdným barákem. A měl jsem dojem, že v méně nenormálních zemích, než je tato, se to i tak bere (že squatteři jsou spojenci nájemníků ohrožovaných majiteli ve věci práva na bydlení).

Třeba to žurnalistickým astroturferům (v žoldu těch a těch, však to znáte) nevyjde a squatteři se s ostatními nájemníky na Truhlářské skamarádí, když ti druzí poznají, kolik z jejich postoje ke squatterům bylo ovlivněno mediální masáží. Mimochodem, podprahové záběry v reklamě byly zakázány před padesáti lety. Kdy se “zakáže” (ve smyslu “bude obecně považováno za neetické”), v reklamě a zejména ve zprávách a v mezilidské komunikaci vůbec, používání dalších psychologických metod, kognitivního podmiňování atd., které člověku vnucují názor podprahově, bez jeho vědomí, aniž by se k němu mohl kriticky postavit?

Zasláno do Společnost | 3 komentářů »