Dějiny jako velké zapomnění

Srpen 10, 2009 ·

Otevřený dopis redakci Právo

Jeden z dokumentů Charty 77 vydaný v době komunistické nesvobody roce 1984, příznačně nazvaný „Právo na dějiny“, popisuje tehdejší totalitní manipulaci s dějinami a snahu režimu zbavit člověka historické zkušenosti jako dobu „velkého zapomnění“.
Tento dokument byl motivován i vzdorem proti mýticky „nehybné“ struktuře času v totalitních režimech, která jak říká M. Eliade, funguje jako „stroj času“, kde se nic „neděje“, protože základní struktura času včetně mytologických postav je neměnná.
...
Gottův sebemýtus pěstovaný jak v době normalizace, tak i v současnosti, totiž neřeší, ale ani nevysvětluje, jak může jít dohromady upřímné přání po normalizaci a zároveň i upřímný lidský cit, lásku a víru v dobro.
Jenže právě toto je charakteristické pro mýtus, který nemůže nic řešit, ani nic vysvětlovat – protože v dějinném normalizačním konceptu „Velkého zapomnění“ neexistují ani otázky, ale ani rozpory.
K. Gott nebyl v minulosti příznivcem „práva na dějiny“, a není jím zjevně ani dnes, neboť mu vyhovuje koncept mytologického pojetí dějin, který je založen na mystifikaci.
...