Aktivisté různých hnutí za přímou demokracii dělají častou chybu v tom, že předpokládají stejný zájem u všech lidí na světě. Prostě se domnívají, že všichni lidé stejně touží po svobodě a stačí jim tedy jen zprostředkovat ty správné informace a vítězství je naše.
Toto je jedna z nejnebezpečnějších iluzí, který by mohla změnit celé hnutí v jakousi pouze altruistickou charitativní organizaci bez většího politického vlivu.
První mýtus spočívá v přesvědčení, že lidé vždy touží po svobodě. Historie dává mnoho příkladu, kdy tomu tak nebylo a kdy se milionové zástupy vydaly na pochod za totalitními vůdci. Z nedávné historie je to případ Ruska po bolševické revoluci, případ Německa, Rakouska, Itálie a řady dalších zemí, kde masovou podporu získala nacistická a fašistická hnutí, případ Číny, kde Mao ovládal obrovskou Čínu na základě masového souhlasu se svou diktaturou. V poslední době jsou to fundamentalistická náboženská hnutí a sekty, která hrají v současném světě nezanedbatelnou roli.
Mohli bychom zde samozřejmě uvádět protipříklady. Již ve středověku na počátku 15. století vzniklo na území Království českého husitské hnutí, které spojovalo požadavky na náboženskou reformu s radikálními sociálními požadavky a stejně radikálními požadavky na odstranění mocenské nerovnosti mezi lidmi. Takových příkladů bychom mohli jistě uvádět více.
Co nám však říkají? Někdy lidé přijímají diktaturu a dokonce si ji i žádají, jindy se proti ní bouří a bojují za svobodu. Chování lidí se takto mění v čase a bez pochopení toho, proč tomu tak je, budou naše hnutí slepá a naše úsilí, která nás stojí tolik času a námahy,bude málo efektivní.
pátek 21. srpna 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat